AGLOMERACE NOVÉ EVROPY

Patřím mezi zastánce názoru, že kulturně a politicky jsou Česku nejbližší země střední a východní Evropy. Máme za sebou podobnou historii včetně zkušenosti, že socialismus je slepá ulička, která nevede do cíle, ale tak maximálně do pr****. Zaměřme se ale na demografii, tedy pokus definovat hlavní aglomerace v regionu. 

 Podobnou metodikou jako u českých aglomerací jsem sestavil i top 50 aglomerací ve střední a východní Evropě (zahrnuto Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko). Dlužno dodat, že bez vynikajícího portálu www.population.de by to byl úkol takřka nadlidský. Ale s využitím tohoto zdroje a jeho map to šlo celkem hladce. 

Možná ještě více vypovídající než přehled top aglomerací regionu CEE je níže uvedený seznam aglomerací, které za posledních cca 12 let nejvíc rostly a které se naopak nejrychleji vylidňují. Ty jsou bonusem pro pozorné čtenáře, kteří se k nim dopracují masou suchých čísel. Technická poznámka: narazil jsem na potíž se znaky rumunské abecedy (proto například jejich "Š" s čárkou dole nahrazeno prostým "S") .

 .

Přehled největších aglomerací v nových členských zemích EU

(počet obyvatel zpravidla k 1.1.2013)

 

pořadí  aglomerace obyvatel
1  Warszawa 2648549
2  Budapest 2551247
3  Horní Slezsko (Silesia) 2358720
4  Bucuresti 2272163
5  Praha 1396843
6  Sofija 1301683
7  Kraków 1000137
8  Zagreb 966782
9  Gdańsk/Gdynia 896149
10  Łódź 887462
11  Riga 799898
12  Poznań 735059
13  Wrocław 669014
14  Ostrava 586568
15  Vilnius 549212
16  Bratislava 544897
17  Rybnik 529561
18  Szczecin 482246
19  Tallinn 475772
20  Brno 456033
21  Bydgoszcz 388851
22  Lublin 388051
23  Constanta 382449
24  Cluj-Napoca 368391
25  Timisoara 360909
26  Plovdiv 339077
27  Iasi 338363
28  Białystok 337958
29  Varna 334688
30  Bielsko-Biała 333611
31  Kaunas 318364
32  Brasov 311718
33  Ljubljana 300140
34  Craiova 292585
35  Galati 269947
36  Debrecen 251125
37  Split 249883
38  Ploiesti 246386
39  Częstochowa 244335
40  Košice 240164
41  Oradea 229092
42  Toruń 224499
43  Plzeň 220976
44  Radom 219703
45  Miskolc 202809
46  Rijeka 201437
47  Kielce 200938
48  Burgas 198951
49  Szeged 197869
50  Rzeszów 191426

 

CEE: Aglomerace na vzestupu

(změna počtu obyvatel zpravidla mezi 1.1.2013 a sčítáním lidu 2001)

pořadí  město  přírůstek
1  Warszawa 141528
2  Praha 129751
3  Budapest 129447
4  Sofija 127695
5  Bucuresti 45706
6  Kraków 26629
7  Cluj-Napoca 26044
8  Rzeszów 24843
9  Tallinn 22883
10  Varna 21799
11  Zagreb 21304
12  Ljubljana 21291
13  Timisoara 16387
14  Brno 13626
15  Poznań 13108
16  Bratislava 10958
17  Gdańsk/Gdynia 10552
18  Plzeň 9259
19  Białystok 9125
20  Bielsko-Biała 8671

CEE: Aglomerace na úpadku

(změna počtu obyvatel zpravidla mezi 1.1.2013 a sčítáním lidu 2001)

pořadí  město úbytek
1  Horní Slezsko -129126
2  Riga -97366
3  Łódź -73980
4  Kaunas -73901
5  Galati -47821
6  Ostrava -39147
7  Brăila -36024
8  Klaipeda -34286
9  Bacău -29934
10  Craiova -29002
11  Brasov -27102
12  Šiauliai -27036
13  Daugavpils -26390
14  Petrosani -24761
15  Iasi -23506
16  Focsani -22539
17  Ploiesti -22437
18  Panevežys -22160
19  Piatra Neamt -19859
20  Constanta -19228
21  Roman -18555
22  Tulcea -18167
23  Buzău -17510
24  Pleven -17448
25  Częstochowa -17102
26  Miskolc -17047
27  Vilnius -16296
28  Liepaja -16172
29  Vaslui -15164
30  Târgu Jiu -14137

 

Co k tomu dodat? Závěry jsou jasné. Lidé ve většině zemí střední a východní Evropy se stěhují za prací do hlavních měst - přesněji řečeno jejich aglomerací. Rychle roste Varšava, Praha, Budapešť i Sofie. Neplatí to ale všude, třeba taková lotyšska Riga se rychle vylidňuje. Středoevropané naopak mizí z velkých průmyslových aglomerací (polské Horní Slezsko, Ostravsko, Lodž apod.). Těžká ekonomická situace vede k vylidňování řady velkých měst v Rumunsku, Litvě a Lotyšsku. Například litevský Kaunas (aglomerace s m. Garliava) se během 12 let propadl z 392 na 318 tisíc obyvatel. Ještě poznámka: Roman není narážka na bývalého šéfa ČEZ, ale je to město v Rumunsku. 

.

 

© David Tramba

 

zpět na úvodní stránku